Městská doprava bez chodců je neudržitelná!

Komu se chce chodit od Hlavního nádraží k Národnímu muzeu pěšky?, foto Milan Jaroš

Tisková zpráva Pražských matek ze dne 28. 6. 2017 k připravovanému Plánu udržitelné mobility hl. m. Prahy

Rozvoj chůze – základní podmínka udržitelné dopravy

Hlavní město Praha v současné době připravuje Plán udržitelné mobility (P+)¹, jehož účelem je zajistit, aby se nadále nezvyšovalo zatížení města vlivem dopravy a v metropoli se nezhoršovaly podmínky pro život jejích obyvatel i pobyt návštěvníků. Pražské matky, které se dlouhodobě problematice udržitelné městské mobility věnují (program Bezpečné cesty do školy a portál Chodci sobě), tento počin vítají, poukazují však na rozpor v P+, který opomíjí chůzi. „Název Plán udržitelné mobility bez plánu rozvoje pěší dopravy je protimluv,“ tvrdí Jarmila Johnová, předsedkyně Pražských matek, a vysvětluje: „Pokud ve městě neposkytneme větší prostor chůzi – z hlediska životního prostředí, lidského zdraví, záboru prostoru i ekonomiky nejšetrnějšímu způsobu městské mobility – o udržitelnosti dopravy nemůže být ani řeč.“

Hlavní město čelí řízení Evropské komise (tzv. infringement) pro překračování limitů pro znečišťující látky v ovzduší pocházející v Praze převážně z dopravy.  Emise z dopravy v kombinaci s nedostatkem pohybu mají za následek některé civilizační choroby (v poslední době například studie zdravotníků studie zdravotníků ukazují, že znečištění ovzduší má lví podíl na zvýšeném výskytu Alzheimerovy nemoci či autismu u dětí) i předčasná úmrtí. Předimenzovaná motorizace navíc ve městě způsobuje každodenní dopravní zácpy a vytváří nejen v centru nepřekonatelné bariéry pro chodce, obchodní i další společenské aktivity, město se nemůže doplatit miliardových účtů za údržbu i výstavbu komunikací pro motorovou dopravu, obyvatele trápí i hluk i z dopravy.  Ze všech těchto důvodů je rozvoj pěší dopravy nutnou podmínkou pro dosažení udržitelnosti městské mobility i života ve městě.

Lákavé pěší cesty

Současná situace, kdy lidé raději nasednou do auta, než aby šli i krátkou vzdálenost pěšky, se nezmění, dokud město nezačne nabízet lidem lákavější pěší cesty a nezajistí chodcům  pohodlnou a bezpečnou prostupnost celým městem To však znamená, že by se političtí zástupci města nesměli bát udělat i odvážná a mezi motorizovanými Pražany nepopulární rozhodnutí, jako je například úplné uzavření vybraných veřejných prostranství pro motorovou dopravu. Podobnou cestu již zvolily  některé světové metropole, vedle New Yorku, kde starosta Michael Bloomberg v r. 2009 např. uzavřel několikaproudou komunikaci na Times Square, má nyní např. i Londýn v plánu do roku 2020 z dopravně nejrušnější a nejšpinavější třídy Oxford Street, kde jsou 4x překračovány imisní limity, vykázat veškerou motorovou dopravu včetně autobusů.

Město krátkých vzdáleností

Naprosto zásadní je i požadavek vytvářet postupně město krátkých vzdáleností tak, aby byly důležité cíle pro každodenní život co nejvíce dostupné pěšky či na kole a jeho obyvatelé nebyli nuceni překonávat dlouhé vzdálenosti autem či MHD a generovat tak další dopravu. Podobná vize v P+ bohužel zcela chybí.

Tři scénáře bez chodců

Současná fáze příprav plánu P+ se ze třech možných scénářů kloní nejvíce k tzv. Efektivnímu scénáři, který sází především na velké investice do modernizace MHD a přibírá i některé prvky Racionálního scénáře, který navrhuje  spíše cestu péče o stávající infrastrukturu a menších opatření, mimo jiné také na podporu pěší mobility. Tzv. Liberální scénář upřednostňující dobudování komunikační sítě pro individuální automobilovou dopravu neuspěl ani při workshopu zástupců odborných organizací, ani v sociologickém průzkumu u veřejnosti, kde se respondenti z více než poloviny klonili právě k Racionálnímu scénáři. V podkladech k P+, které mají být v nejbližší době projednány v Radě hl. m. Prahy, je však přesto podpora pěší dopravy zmíněna jen okrajově a popsána pouze jako údržba chodníků.

Zásady rozvoje pěší dopravy a Územně analytické podklady

Základním nedostatkem zpracování P+ bylo již v předchozí přípravné fázi opominutí analýzy pěší dopravy s odůvodněním, že pro ni scházejí jakákoli data. Hl. město Praha přitom disponuje dokumentem Zásady rozvoje pěší dopravy (ZRPD) přijatým Radou hl. m. Prahy již v r. 2010, který zadává tehdejšímu Útvaru rozvoje města (předchůdci dnešního Institutu pro rozvoj hl. m. Prahy (IPR)) úkol provést analýzu cílů a zdrojů pěších cest a na jejím základě  zpracovat pěší generel, v němž by byly vyznačeny hlavní trasy celoměstského významu. Zásady také obsahují zevrubný návod, jak pěší mobilitu rozvíjet, i zdůvodnění, proč by se tak mělo dít. K těmto nenaplněným záměrům se ostatně hlásí i IPR ve svých právě zveřejněných Územně analytických podkladech (ÚAP)².

Potřeba kontinuity

Aby P+ nezůstal jen dalším nenaplněným papírovým dokumentem, je třeba do něj zahrnout chůzi jako rovnoprávný a základní způsob mobility a řídit se dokumenty ZRPD a ÚAP zpracovanými zkušenými urbanisty na základě současných poznatků. Pokud by město při každé změně politické reprezentace zamítlo všechny předchozí závěry i záměry a pokaždé by začínalo od nuly, žádné změny k lepšímu, natož udržitelnosti se nedočkáme.

 

¹ Plán udržitelné mobility je střednědobý plán pro Prahu a blízké okolí, který by měl být koordinován společně se Středočeským krajem, s horizontem schválení v r. 2018 na období následujících dvaceti let. Zajištěním přípravy plánu, se zkráceným pracovním názvem P+, je pověřen Odbor rozvoje a financování dopravy MHMP ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Regionálním organizátorem Pražské integrované dopravy, Dopravním podnikem hl. m. Prahy a Technickou správou komunikací hl. m. Prahy. P+ má nahradit již dvacet let starý dokument stejného názvu, který existoval spíše jen na papíře, odtržený od skutečných potřeb obyvatel i návštěvníků města, navíc bez vazby na skutečné naplňování.

² Územně analytické podklady jsou zdrojem cenných informací, dat, analýz a statistik pro urbanisty, politickou reprezentaci, stavební úřady i pro každého zájemce o informace o městě. Aktuální podoba tohoto dokumentu je unikátem v celé ČR. Obsahuje totiž geodata na vysoké úrovni a sleduje cca 260 jevů. Je to aktuální popis města, na kterém lze sledovat jeho postupný vývoj a který pomáhá město dále směřovat. Kromě textů, analýz a schémat ÚAP obsahují i tabulky a výkresy. Podklady jsou aktualizovány a vydávány každé dva roky (od roku 2008). ÚAP obsahují zejména informace o dopravě, životním prostředí, technické infrastruktuře, obyvatelstvu, ekonomice města a o cílech udržitelného rozvoje měst.

Děkujeme za podporu:

hl. m. Praha MŽP ČR