Pro pražské chodce
Nejšetrnějším a nejzdravějším způsobem dopravy je bezesporu chůze. Je základem všech cest - jí každá cesta začíná i končí. Je považována za tzv. udržitelný způsob dopravy, tj. takový, který je ohleduplný k lidem, přírodě i životnímu prostředí měst a obcí a jehož další rozvoj nadále prostředí nezatěžuje.
Praha ovšem není k chodcům přátelská. Je přecpána automobily, jejichž emise, zejména poletavý prach, poškozují zdraví a zkracují lidem život. Auta představují vážné nebezpečí zejména pro nejzranitelnější účastníky provozu, mezi něž patří chodci, cyklisté a spoluobčané s handicapem. Těm nejslabším - dětem, starším lidem a handicapovaným spoluobčanům – nebezpečné silnice dokonce často zabraňují v samostatném pohybu.
Přestože pěší cesty zabírají ze všech druhů dopravy nejméně prostoru, chodci neprodukují žádné emise ani hluk a nikoho neohrožují a chůze je prospěšná zdraví a nezbytná pro správný fyzický i psychický vývoj dětí, město na ni ve strategických dokumentech nepamatuje. Ačkoli např. v Praze dosud zajišťuje 25% všech vnitroměstských cest, není zmíněna v dokumentech jako je Dopravní politika ani ve Strategickém plánu HMP jako samostatný druh dopravy, který si zaslouží zvláštní podporu a rozvoj.
Tendence obyvatel jezdit po městě autem a dokonce dovážet i děti denně do školy i ze školy však neustále sílí. Tomuto trendu vychází vstříc dopravní politika hlavního města, které každoročně investuje z veřejného rozpočtu, tedy z našich daní, stále více prostředků do rozvoje komunikací pro automobily (jedná se o miliardy Kč), zatímco na zabezpečení či rozvoj pěších cest věnuje každým rokem stále méně (již třetí rok poklesl rozpočet BESIP o deset milionů na současných 30 milionů Kč, tedy o něco málo více než tisícinu z celkového dopravního rozpočtu).
Naše sdružení se snaží svými aktivitami a projekty tento škodlivý trend zvrátit, působit na změnu dopravní politiky hlavního města, spoluvytvářet podmínky pro rozvoj pěší i cyklistické dopravy a umožnit tak zejména mladé generaci samostatný, přirozený a bezpečný pohyb při každodenních cestách po městě. K těmto aktivitám patří zejména program pro školy, děti a rodiče Bezpečné cesty do školy, řešení dopravních kauz – např. zastavení rušení pražských přechodů pro chodce a prosazení jejich bezpečné úpravy, upozorňování na nebezpečné parkování u přechodů např. v rámci tzv. modrých zón, promítnutí potřeb chodců do územního plánování atd.
Praha ovšem není k chodcům přátelská. Je přecpána automobily, jejichž emise, zejména poletavý prach, poškozují zdraví a zkracují lidem život. Auta představují vážné nebezpečí zejména pro nejzranitelnější účastníky provozu, mezi něž patří chodci, cyklisté a spoluobčané s handicapem. Těm nejslabším - dětem, starším lidem a handicapovaným spoluobčanům – nebezpečné silnice dokonce často zabraňují v samostatném pohybu.
Přestože pěší cesty zabírají ze všech druhů dopravy nejméně prostoru, chodci neprodukují žádné emise ani hluk a nikoho neohrožují a chůze je prospěšná zdraví a nezbytná pro správný fyzický i psychický vývoj dětí, město na ni ve strategických dokumentech nepamatuje. Ačkoli např. v Praze dosud zajišťuje 25% všech vnitroměstských cest, není zmíněna v dokumentech jako je Dopravní politika ani ve Strategickém plánu HMP jako samostatný druh dopravy, který si zaslouží zvláštní podporu a rozvoj.
Tendence obyvatel jezdit po městě autem a dokonce dovážet i děti denně do školy i ze školy však neustále sílí. Tomuto trendu vychází vstříc dopravní politika hlavního města, které každoročně investuje z veřejného rozpočtu, tedy z našich daní, stále více prostředků do rozvoje komunikací pro automobily (jedná se o miliardy Kč), zatímco na zabezpečení či rozvoj pěších cest věnuje každým rokem stále méně (již třetí rok poklesl rozpočet BESIP o deset milionů na současných 30 milionů Kč, tedy o něco málo více než tisícinu z celkového dopravního rozpočtu).
Naše sdružení se snaží svými aktivitami a projekty tento škodlivý trend zvrátit, působit na změnu dopravní politiky hlavního města, spoluvytvářet podmínky pro rozvoj pěší i cyklistické dopravy a umožnit tak zejména mladé generaci samostatný, přirozený a bezpečný pohyb při každodenních cestách po městě. K těmto aktivitám patří zejména program pro školy, děti a rodiče Bezpečné cesty do školy, řešení dopravních kauz – např. zastavení rušení pražských přechodů pro chodce a prosazení jejich bezpečné úpravy, upozorňování na nebezpečné parkování u přechodů např. v rámci tzv. modrých zón, promítnutí potřeb chodců do územního plánování atd.