Zásady rozvoje pěší dopravy
Zásady rozvoje pěší dopravy na území hl. m. Prahy jsou dokumentem, který byl vytvořen tzv. pěší skupinou při pražském magistrátu a momentálně čeká na schválení Radou HMP. Měly by se stát podkladem pro zpracování Generelu pěší dopravy jako podkladového dokumentu pro právě vytvářený nový územní plán hlavního města Prahy. Tento generel by měl Zásady rozpracovat do konkrétní podoby v řešeném území (vzhledem ke svému rozsahu bude omezen pouze na pěší trasy celoměstského významu, a tím zakotvit konkrétní řešení výhodná pro pěší dopravu do procesu rozhodování státní správy o podobě města.
Znění návrhu Zásad rozvoje pěší dopravy z 16. 10. 2008:
1. Operativně odstraňovat závady a nedostatky na stávajících komunikacích pro chodce
Jedná se o závady a nedostatky, se kterými se chodec běžně setkává na svých každodenních cestách, a které mu denně znepříjemňují život. Jsou to závady, které omezují volnost pohybu chodců či ohrožují chodce, které snižují bezpečnost, plynulost a příjemnost chůze.
2. Zvyšovat bezpečnost a ochranu chodců v provozu na pozemních komunikacích a posilovat subjektivní pocit bezpečí chodců
3. Respektovat potřeby osob se omezenou schopností pohybu a orientace, seniorů, rodičů s malými dětmi a mládeže
4. Systémově řešit pěší provoz ve městě
5. Zohledňovat potřeby chodců v koordinovaném územním a dopravním plánování
6. Revitalizovat centrum města a městských částí
7. Páteřní pěší trasy řešit bez oklik a bariér
8. Zvyšovat atraktivitu pěších tras
Znění návrhu Zásad rozvoje pěší dopravy z 16. 10. 2008:
1. Operativně odstraňovat závady a nedostatky na stávajících komunikacích pro chodce
Jedná se o závady a nedostatky, se kterými se chodec běžně setkává na svých každodenních cestách, a které mu denně znepříjemňují život. Jsou to závady, které omezují volnost pohybu chodců či ohrožují chodce, které snižují bezpečnost, plynulost a příjemnost chůze.
2. Zvyšovat bezpečnost a ochranu chodců v provozu na pozemních komunikacích a posilovat subjektivní pocit bezpečí chodců
- Uplatňovat účinná a pro danou lokalitu vhodná opatření ke snížení rychlosti jízdy vozidel tam, kde to je nezbytné, zejména v místech soustředěného pohybu většího množství chodců, v oblasti přechodů pro chodce a míst pro přecházení, zastávek veřejné hromadné dopravy, v městských prostorech se smíšeným provozem vozidel a chodců.
- Při řešení souběžně vedených pěších a cyklistických tras dávat přednost oddělení provozu chodců a cyklistů.
- Snižovat dlouhé čekací doby chodců na signál „volno“ na světelně řízených přechodech, zejména v centru města a v dalších místech soustředěného pohybu chodců.
- Zřizovat stavebně upravená místa pro přecházení přes jízdní pruhy/pásy v místech soustředěné poptávky chodců na jejich přejití.
- Zlepšovat veřejné osvětlení komunikací pro chodce, hlavně v prostoru přechodů, míst pro přecházení, zastávek veřejné hromadné dopravy a v prostorech se smíšeným provozem vozidel a chodců.
- Zkvalitňovat výchovu všech účastníků provozu na pozemních komunikacích, zdůrazňovat základní zásadu vzájemné ohleduplnosti a účinně vymáhat dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích.
- Na pěších trasách odstraňovat temná a neudržovaná místa, nepřehledná zákoutí, přerostlou zeleň apod.
- Zajistit, aby důležité pěší trasy byly přehledné, aby se v nich chodec dobře orientoval.
- Zlepšovat vybavenost a čistotu komunikací pro chodce.
- Chránit chodce před nepohodou při špatném počasí v místech většího soustředění a zejména čekání chodců.
- Subjektivní pocit bezpečí chodců na pěších cestách posilovat vytvářením příjemného a zajímavého prostředí a společenským dohledem.
3. Respektovat potřeby osob se omezenou schopností pohybu a orientace, seniorů, rodičů s malými dětmi a mládeže
- Komunikace pro chodce zpřístupnit v co největším rozsahu všem osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Vytvářet podmínky pro to, aby tyto osoby měly stejnou možnost pohybovat se po městě volně, plynule a bezpečně jako osoby bez těchto omezení.
- V případě, že princip bezbariérového vedení komunikace pro chodce nelze sladit s požadavkem na přímé vedení trasy, rozdělit konkrétní úsek komunikace na část přímou a bezbariérovou (vedenou s oklikou) tak, aby rozdělení bylo co nejpřirozenější.
- Zachovat dostatečnou volnou průchozí šířku chodníků i v místech, kde je povoleno stání automobilů za účelem parkování nebo zásobování nebo zřízení „předzahrádek“ restauračních či podobných zařízení nebo kde jsou umístěny jiné překážky (kiosky, sloupy apod.).
- Upravit nevhodně řešené přechody pro chodce, které nemají bezbariérovou úpravu a potřebné hmatové prvky.
- Doplnit chybějící vodící prvky pro osoby se zrakovým postižením na pěších trasách, zejména v přestupních uzlech a na nástupištích stanic metra a dalších systémů integrované veřejné hromadné dopravy.
- Překonávání větších výškových rozdílů na pěších trasách včetně přístupů do podchodů a na stanice metra je žádoucí usnadnit pohyblivými schody nebo výtahy; pro osoby s omezenou schopností pohybu i mechanickými plošinami.
4. Systémově řešit pěší provoz ve městě
- Pěší provoz je nutné považovat za rovnocennou, a v některých částech města prvořadou, součást městské dopravy.
- Pěší provoz řešit v souvislosti s ostatními druhy dopravy tak, aby byly zajištěny dobré vazby mezi spolupracujícími složkami dopravy a odstraňovány závady bránící rozvoji pěšího provozu a pohybu chodců. Za tím účelem je potřebné cíleně a s ohledem na část města diferencovaně regulovat automobilovou dopravu, zejména individuální, a dosáhnout těsné vazby pěšího provozu a veřejné, zejména městské hromadné dopravy.
5. Zohledňovat potřeby chodců v koordinovaném územním a dopravním plánování
- Příznivé podmínky pro chůzi vytvářet již při urbanistickém plánování města a jeho příměstských oblastí, nevytvářet podmínky pro životní styl závislý na automobilu.
- Nové územní celky navrhovat tak, aby lidé užívající tyto celky měli v pěší dostupnosti většinu objektů a zařízení denně potřebných.
- Síť nových pěších cest by měla vycházet z historických tras, respektovat existující pěší trasy a založit osnovu komunikací pro chodce v přestavovaných nebo nově budovaných územních celcích města.
- Páteřní pěší trasy by měly propojit území města s jeho příměstskou oblastí, s okolní krajinou.
- Stávající sídelní útvary v příměstské oblasti Prahy s těsnými funkčními vazbami k městu plně dopravně integrovat s dopravou ve městě a odpovídajícím způsobem řešit v městské aglomeraci síť pozemních komunikací tak, aby umožnila uspokojit pokud možno přímou, bezpečnou, dostatečně kapacitní a pohodlnou trasou každodenní vztahy a potřeby nemotorové dopravy, zejména chodců a cyklistů.
6. Revitalizovat centrum města a městských částí
- Podpora pěší dopravy je jednou z důležitých podmínek revitalizace centra města a jeho částí.
- Atraktivita center (městských i lokálních) je závislá na dobrých podmínkách pro chůzi.
- Je nutné věnovat zvýšenou pozornost dostupnosti a přitažlivosti historického jádra města, center městských částí, přestupních uzlů a hlavních městských tříd, které jsou přirozenými cíli chodců. S ohledem na tuto skutečnost je nutné v těchto prostorech podpořit pěší dopravu a řešit celý uliční prostor, zejména dostatečně dimenzovat komunikace pro chodce. V těchto lokalitách lze zřídit pěší zóny.
- Při využívání omezeného disponibilního prostoru v centru Prahy, případně i v centrálních oblastech městských částí, řadit potřeby jednotlivých složek dopravy zpravidla v posloupnosti: městská hromadná doprava, chodci, cyklisté, zásobování a obslužná automobilová doprava, ostatní cílová automobilová doprava, případně průjezdná automobilová doprava.
- V částech Prahy s převažující obytnou zástavbou navrhovat, s ohledem na zlepšení životního prostředí a podporu pěší a cyklistické dopravy, omezení provozu motorové dopravy a zklidnění jejího provozu organizačními a/nebo stavebními opatřeními na základě dopravně inženýrského řešení. Území je možné řešit jako zóny s omezenou rychlostí jízdy vozidel do 30 km/h (v zahraničí „Zóny Tempo 30“).
- V územních celcích sloužících výlučně nebo převážně k bydlení a s malým provozem vozidel, umožnit smíšený provoz vozidel a chodců. Území řešit s použitím opatření ke zklidnění automobilového provozu a podpoře pobytové funkce stavebně ve formě „Obytné zóny“ ve smyslu platných pravidel provozu na pozemních komunikacích.
- V hustě zastavěných a obydlených oblastech je nutné doplňovat chybějící úseky pěších cest, věnovat pozornost obnově a zřizování nových pasáží a průchodů, zkracujících intenzivně používané pěší cesty (zejména v přestupních uzlech), případně loubí, rozšiřujících komunikace pro chodce a chránících chodce před nepohodou.
- Profil veřejného prostoru je často v zastavěném území omezen a je zapotřebí v něm zajistit funkční souběh, smíšený provoz, různých druhů dopravy. V takovém případě je třeba v maximální míře využít pro danou lokalitu vhodných organizačních a stavebních opatření ke zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti chodců.
7. Páteřní pěší trasy řešit bez oklik a bariér
- Pro základní přepravní funkci vytvořit ve městě souvislou a propojenou síť komunikací pro chodce, přístupnou pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, umožňující dobrou prostupnost územím města a dosažení významných cílů ve městě při zohlednění požadavku, aby pohyb chodců byl účelný a hospodárný.
- Přímými, pohodlnými, bezpečnými a přitažlivými pěšími trasami by měly být vzájemně propojeny zejména jednotlivé územní celky města.
- Pěší trasy s převažující přepravní funkcí by měly být vedeny pokud možno přímo bez obcházení terénních nebo fyzických překážek, objektů. V konkrétních případech je třeba volit řešení s nejvyšší atraktivitou pro chodce; k tomu využívat i netradiční a inovativní formy.
- Na stávajících pěších trasách by měly být podle možnosti postupně odstraňovány fyzické a psychologické bariéry vedení pěšího provozu, jako jsou zejména podchody, nadchody, neprostupné uliční bloky, široké pozemní komunikace, vodoteče, drážní tělesa apod. a zacházky delší než 60 m.
- Překážkou pěšího provozu mohou být automobily parkující v ulicích. Nedílnou součástí rozvoje pěších cest je omezení parkování v ulicích.
8. Zvyšovat atraktivitu pěších tras
- Na hlavních pěších trasách zvyšovat vhodnými úpravami a vybavením přitažlivost pro chůzi.
- U tras s obchodně společenskou funkcí (hlavních městských tříd a veřejných městských prostranství, náměstí) zvyšovat přitažlivost a vytvářet příznivé podmínky nejen pro pohyb, ale též pro pobývání chodců, vhodným uličním mobiliářem a zelení. U těchto komunikací pro chodce je nezbytné zajistit dobrou vazbu na veřejnou hromadnou dopravu.
- Komunikace s obchodně společenskou funkcí je žádoucí dopravně zklidnit s cílem zřídit v nich dostatečně široké chodníky, vytvořit přehledný a bezpečný prostor pro pěší, kvalitní parter s pobytovou funkcí (obchody, služby, stromořadí a mobiliář). Pestrost a atraktivita parteru města jsou prvky podporující chůzi po městě.
- Parter živoucí městské čtvrti odpovídá měřítku člověka a rychlosti pěšího pohybu, vede chodce přirozeně od jednoho cíle ke druhému, nabízí mu zajímavé průhledy, mobiliář a zeleň vytvářející jedinečné městské prostory.
- Pěší trasy mající především rekreační funkci mají umožnit dobrou dostupnost rekreačních území především ze sídelních útvarů a mají být napojeny na trasy vedené v příměstské oblasti. Vhodné je vedení těchto tras podél vodních toků a klidovými prostory zeleně (parků, rekreačních území, přírodních rezervací apod.).
- Při střetu požadavku pěších a automobilů upřednostnit požadavek na přímost a atraktivitu pěší cesty.































