Jak vyčistit nebe nad Prahou? Bez chodců to nepůjde

Foto Skitterphoto, Pexels.com

Druhou červnovou středu se v Praze na staré radnici uskutečnilo jednání u kulatého stolu, které se věnovalo novinkám v oblasti snižování emisí CO2 a zlepšování kvality ovzduší ve vztahu ke Klimatickému závazku hlavního města Prahy a aktualizovanému Programu zlepšování kvality ovzduší pro aglomeraci Praha (PZKO).

Cílem setkání byla výměna informací mezi zástupci města a MŽP na jedné straně a nevládními organizacemi a nezávislými experty na straně druhé. Setkání svolala asociace ekologických organizací Zelený kruh. Plně obsazené židle v sále i živá diskuse prokázaly, že skleníkové plyny a znečištění ovzduší jsou v současné době žhavá témata, která hýbou světem včetně Prahy. Přítomné nevládní organizace a nezávislí experti vyjadřovali pochybnosti o tom, že by Klimatický závazek a aktualizovaný Program zlepšování kvality ovzduší pro aglomeraci Praha (PZKO) v současné podobě do roku 2030 bylo možné naplnit. Zástupci města hovořili ve svých příspěvcích o technologických a technických vymoženostech, především o alternativním pohonu aut, ale žádný návrh na efektivní a v co nejkratší době realizovatelné omezení individuální automobilové dopravy a systematický rozvoj nemotorové nepředstavili. Doc. Michal Vojtíšek (ČVUT) dokonce doporučuje z aktualizace PZKO vypustit výstavbu Pražského okruhu, která je z hlediska snižování emisí podle jeho názoru kontraproduktivní.

Srozumitelně, prosím!

Diskutující se shodli i v tom, že vedení města má velké rezervy v komunikaci se širokou veřejností, která se ztrácí v záplavě nesrozumitelných úředních termínů a neuvědomuje si proto dostatečně, že pokud dnes nepřitvrdíme ve snižování emisí CO2 i zdraví škodlivých látek, je ohrožena nejen současná kvalita našeho prostředí, života i zdraví, ale v nepříliš vzdálené budoucnosti i sama existence naší civilizace.

Elektřina ze střech

V úvodním příspěvku Martina Bursíka, předsedy Komise pro udržitelnou energii a klima, jsme se dozvěděli, že za 50 % emisí skleníkového plynu CO2 je odpovědná výroba elektrické energie. Elektromobily sice lokálně ovzduší nešpiní, ale značný podíl škodlivin stále pochází z emisně nejšpinavějších uhelných elektráren. Odborná komise proto uvažuje o zřízení jakéhosi energetického společenství zaštítěného městem, jehož členové (fyzické i právní osoby včetně HMP) by vyráběli především na střechách svých budov elektrickou energii ze solárních panelů. Taková společenství by mohla vznikat i jinde, motivace případných výrobců solární energie by spočívala ve značné soběstačnosti, přebytky by  levně odebíralo město, které by přebytečnou energii prodávalo za vyšší cenu jinam.

Mýto z říše snů

Vedoucí oddělení ochrany ovzduší Andrea Šipanová seznámila přítomné s připravovanou aktualizací PZKO a jeho konkrétními opatřeními, mezi něž patří výstavba záchytných parkovišť při vjezdu do města a jejichž výstavba se táhne léta. Ředitel odboru dopravy MHMP Libor Šíma vystoupil s představou  mýtného, pro něž je však třeba změnit legislativu, takže jeho zavedení je a ještě dlouho bude neuskutečnitelné.

Investujme do chodců!

Nikdo z přítomných zástupců města však bohužel nepřišel s plánem, jak změnit přepravní dělbu práce ve prospěch nemotorové dopravy, i přesto, že je známo, že třetinu skleníkových plynů produkuje motorová doprava a za převážnou část znečišťující látek poškozujících zdraví odpovídá individuální automobilová doprava. Vystoupili jsme proto s návrhem rozvoj pěší dopravy systematicky naplánovat a mnohem výrazněji i rychleji investovat do pěší infrastruktury. Pokud chceme totiž snížit intenzity automobilového provozu, musíme účastníkům silničního provozu nabídnout propojenou síť atraktivních každodenních cest pro chodce, jinak budou stále jezdit autem i na krátké vzdálenosti. Město sice každoročně plánuje úpravy ve prospěch chodců na desítkách lokalit – např. na přístupu dětí do škol (program Bezpečné cesty do školy), ale ve skutečnosti jich zrealizuje minimum, některý rok vůbec žádnou. Přitom by vybudování propojené, na MHD navazující sítě pohodlných, příjemných pěších cest opatřených zelení, lavičkami atp. i důkladným informačním systémem přímo v ulicích ve srovnání s výstavbou pražského okruhu bylo o několik řádů nižší a také rychlejší. Vyjádřili jsme přitom přesvědčení, že záleží jen na odvaze pražských politiků, aby veřejnosti otevřeně sdělili, že snížení intenzity automobilového provozu v Praze je nezbytné a prospěje nám všem i všemu (ovzduší, klimatu, zdraví, k pohodě lidí, památkám i těm, kteří do auta musí nezbytně nasednout). Náš příspěvek byl odměněn potleskem neziskovek, expertů i zástupců některých městských částí, kteří dotvrdili, že po pěších propojeních je společenská poptávka – lidé chodit chtějí, ale často nemají kudy. Buď je situace na komunikacích nebezpečná, nepříjemná, nebo např. v některých lokalitách v severní části města pěší propojení či veřejná doprava schází!

Emise škodí víc, než si myslíme

Při této debatě doc. Vojtíšek (ČVUT) i ředitel ZK Daniel Vondrouš prohlásili, že pražský okruh spíše do města další dopravu přivede, místo aby ho před ní chránil, a imisní situaci tak nepochybně zhorší. Krom toho okruh nebude dokončen před rokem 2030, což je časový horizont PZKO, proto by měla být jeho výstavba z PZKO vypuštěna.

Známý odborník na vliv kvality ovzduší na lidské zdraví MUDr. Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR upozornil na fakt, že nejmenší mikro a nanočástice prachu, jejichž hlavním zdrojem je doprava, se dostávají přímo do mozku a jsou tak odpovědné za rozvoj neurologických chorob, což ohrožuje především děti, jejichž mozek se teprve vyvíjí.

Jarmila Johnová

Přílohy:

 

 

Děkujeme za podporu:

hl. m. Praha MŽP ČR