Souhrnná zpráva z průzkumu dopravy před pražskými školami

Dopravní průzkum je již několikátým rokem nedílnou součástí programu Bezpečné cesty do školy (BCŠ). Děti ze zapojených škol na vytipovaných místech sledují intenzitu jednotlivých způsobů dopravy, ale také chování řidičů i chodců. Dopravním projektantům, se kterými spolupracujeme, průzkum poskytne důležité údaje o tom, jak daná místa fungují a jak je nejlépe změnit, aby byla co nejvíce bezpečná. Průzkumy navíc děti většinou baví, protože dělají něco konkrétního a ještě se při tom naučí o dopravě víc než na jakémkoliv dopravním hřišti.

Letos průzkum probíhal v okolí tří škol zapojených do BCŠ a ještě u dvou dalších, se kterými za podpory městské části Praha 14 pracujeme na školních plánech mobility. Jak to před pražskými školami vypadá a s čím se děti na svých cestách potkávají nejčastěji?

Přehlídka řidičských nešvarů

Opětovně se potvrzuje, že bohužel největší ohrožení před školami vytvářejí sami rodiče, kteří v ranním shonu a spěchu porušují i základní dopravní předpisy. Běžně tak vidíme auta parkující na chodníku, na přechodu nebo v jeho těsné blízkosti či na jiném nelegálním místě. Řidiči se otáčejí v křižovatce a nedávají přednost, kde mají. Někteří rodiče by děti zavezli autem nejraději až do šatny, vjíždí proto co nejblíže ke vstupu do školy, kde pak musí nebezpečně manévrovat, aby zase vyjeli. Málokdo ví, že dokonce i parkování se zapnutým motorem je přestupek (§ 7 zákona o silničním provozu – č. 361/2000 Sb.) a řidič za něj může být pokutován. Nehledě na to, že pražskému ovzduší, ba ani lidskému zdraví a zejména dětem u školy tento častý nešvar rozhodně neprospívá.

Rozloučení s příchutí zplodin

Při měření, které v červnu zrealizoval magistrátní projekt Čistou stopou ve spolupráci s Doc. Michalem Vojtíškem z ČVUT, se ukázalo, že koncentrace škodlivých nanočástic ze spalovacích motorů stoupla v době ranního dovážení až o několik desítek procent (záznam přednášky zde, článek zde). Situace byla logicky nejhorší přímo na parkovišti, kde auta zastavují a znovu se rozjíždějí, což je z hlediska produkce emisí největší zátěž. Rodiče se navíc dětmi často loučí u kufru nastartovaného auta, tedy přímo u jeho výfuku.

Chybějící přechody a cesty

V okolí škol bohužel často neexistují návaznosti pěších cest, chodníky končí, přechody chybí nebo jsou příliš daleko od přímé pěší vazby. Někde by možná bylo lepší udělat chodník, než předstírat, že vydupaná tráva je hodnotná zeleň. Pro pěší jsou vyhrazeny průchody, které ale bývají dost strašidelné.

Parkování na úkor bezpečnosti

Městské části čelí velkému tlaku na zvyšování parkovacích kapacit. Parkuje se skutečně všude, kde se dá, a to i na úkor vzájemných rozhledů v místech, kde jsou již přechody realizované a děti zde logicky na svých cestách nejen do škol přechází. Není pravda, že u každého přechodu je potřeba zachovat odstup jen 5 m. Každé místo je nutné posuzovat individuálně a záleží na situaci, okolních bariérách či objektech. Pokud na sebe chodec s řidičem nevidí, těžko lze předpokládat, že budou vzájemně ohleduplní.

Kontejnery

Kontejnery a další vybavení v ulicích zkrátka potřebujeme, bylo by však dobré se zamyslet nad jejich vhodným umístěním. Lidé je chtějí logicky blízko svého vchodu, dobře dostupné musí však být i pro svozová vozidla. Z obou těchto důvodů, ale i kvůli parkovacím kapacitám jsou umisťovány na nároží či přímo u přechodů, kde samozřejmě překáží. Parkování a kontejnery vítězí nad bezpečností. Kromě sporné estetické kvality takového umístění přes ně často prostě není vidět. A někdy se dokonce i samy vydají na výlet…

 

Výše uvedené se zdaleka netýká jen Prahy. Názorné video, jak to vypadá před školou, nám poslali třeba z Hradce Králové.

B. Klimešová, foto autorka a K. Syrový

Děkujeme za podporu:

hl. m. Praha MŽP ČR